15.5.2023 Jarní výlet jsem odložili několikrát kvůli špatnému počasí, takže tentokrát byl dešťový.! Alespoň první půlka. Původně jsme měli v plánu jet za skalami kamsi , ale zvolili jsme náhradní trasu z Ostré hůrky přes "naše" pevnosti. Ráno se budíme do krásného dne, drobně prší, zataženo, mlha, chladno .... co víc si na výlet přát. Ale je fakt, že už si ani nevzpomene, kdy jsme šli za deště. No jo, nastal ale problém, co všechno si vzít na cestu, abychom zůstali alespoň trochu v suchu. Z hloubi skříní a šuplíků jsme vybrali co se dalo a navrch deštník. Scházíme se na parkovišti u Ostré hůrky s příslibem radarových snímků a předpovědí, že za hodinu už přestane chcát. S malým zpožděním se dáváme nejprve do super buchet, abychom měli čím zahřívat svaly a špeky. A pak už za neustálého kecání o všem možném vzhůru za mokrou travou a blátem. A světe div se, okolo jedenácté fakt přestává pršet a nesměle se objevuje slunko! To jsme maličko za polovinou plánované trasy. Procházíme okolo vojenského objektu, vstupního portálu do pevnosti,  vchodovým objektem MO-S 41 „Nad Valchou“. Tady vzpomeneme na majora Drábika, který .... ale o tom za chvíli. Tím MO-S 41 „Nad Valchou“ začíná dělostřelecká tvrz Smolkov, celkem se skládá z pěti objektů: pěchotním srubem MO-S 40 „Nad silnicí“, dělostřeleckým srubem MO-S 39 „U trigonometru“, objektem pro dělostřeleckou otočnou a výsuvnou věž MO-S 38 „V lese“, dělostřeleckou pozorovatelnou MO-S 42 „Nad Hájem“ a vchodovým objektem MO-S 41 „Nad Valchou“. Všechny objekty Smolkova jsou napojeny na rozsáhlý podzemní systém, který má přibližně tvar písmene ypsilon. Jako u okolních objektu došlo za okupace k vytržení pancéřových prvků (střílny hlavních zbraní , kopule a zvony). Toliko Wikipedie. Jen pár set metrů nahoru na kopec a jsme u srubů, které v nás vyvolávají dávné vzpomínky na rok 1970, kdy jsme se prokopali neprokopatelným socialistickým betonem do dělostřelecké tvrze. A bylo to tehdy pro nás náctileté opravdu dobrodrůžo! Tedy aspoň do doby, než nás asi po naší třetí návštěvě tvrze odchytil Drábik :-). Ale dopadlo to nakonec docela dobře, dokonce nás pozval na prohlídku toho vstupního objektu. Zamáčkli jsme slzu a pak už nás čekaly jen dva kilometry ke konci cesty. No a hádejte, jak jsme výlet zakončili ....... ne, ve vaně až později doma. Nejdříve v restauraci na pořádnou čočkovou polívku, cmundu a maso na houbách s rýží :-). I když to bylo "jen" menu, bylo všeho hodně a výborné!  ...... ta čočkovka byla neuvěřitelně dobrá. A nezapomeňte se podívat aj na video!!! A další fotky!!! ............... děkují autoři :-)
Více fotek ve fotogalerii ...
A zde je zase krátký film ....